Archiwum / Archiv 2016

Archiwum / Archiv

Archiwum / Archiv 2016

KNIHA
V kavárně Avion, která není
Renata Putzlacher-Buchtová

Přeložil Michael Alexa


Více informací o knize a prodeji

V kavárně Avion, která je i není
Nad knihou Renaty Putzlacher-Buchtové


Renata Putzlacher nás zve svou sličnou knihou na zvláštní iniciační expedici do lesa. Do lesa věcí – silva rerum. Záměrně nechce formu psaní omezit a učesat. Poddá se na své cestě intuitivně proudu jiskřivých rán, palčivých polední i teskných podvečerů. Putuje. Klopýtá. Bloudí. Vrací se. Hledá a nachází. Struktura textu je nabitá asociacemi, souvislostmi a obrazy. Prostor, v němž bezpečně pohybuje se a kde její věty omamně klíčí, je jako kótami vymezen Grazem, Krakovem, Žilinou, Brnem či Drohobyčí.

Především je tu však Těšín! Osa a střed světa. Místo, které někdy vyčerpává i ubíjí, jindy umožňuje vznášet se a létat vysoko nad hraniční řekou Olzou. Uniknout pachtění a marnému světa shonu. Zazáří jak mondénní evropské korzo, oslní na nábřeží bílou a oblou siluetou křehkého Avionu! Neboť právě tato dávná kavárna byla podprahově kdesi v hlubinách, v nevědomí, na začátku. Jen jako vůně čerstvého svátečního pečiva, vzdálený zpěv zaniklého svátku. Stejně jako osudový dědeček Rudolf, pekař přišlý z chudé Haliče. Jako rozostřený, záhadný a krásný obličej Rosalie Wiesnerové, která dala dvojdomému městu právě tento Avion, funkcionalistickou dárkovou krabici na kávová zrna. Pak navždy zmizela v krutém pekle Osvětimi… Jako ozvěny kroků architekta Maxmiliana Scheera v nočních ulicích Brna, jako v Benátkách šeptající stíny Josipa Brodského a Anny Achmatovové. Dál vede nás podzimní vítr, který tančí opuštěným Petrkovem, v sadu plném starých a stále plodících ovocných stromů. Ta expedice míří ke kořenům. Je to návrat domů, do lůna poezie. Do důvěrného světa, který stále žhne a žije, ač se zdá, že byl vřavou současného řeřavého jarmarku, v němž je nám dáno žít, už dávno zničen a navždy přehlušen. Je to putování do duše něčeho, co je hluboko uvnitř a zároveň neochvějně nad námi vysoko se klene. Zarostlé hřbitovy. Zřícené zvonice. Chrámy nespatřené.

Renata Putzlacher píše svůj sugestivní příběh jako horečnatý cestopis pamětí i pátravý lyrický palimpsest. Stoupá horskou stezkou, polním úvozem i hlučnými bulváry měst, aby přes Paříž, Stryj či Broumov došla ke dveřím těšínské kavárny Avion, která není. Uvnitř ji čeká ona sama. Pohled do zrcadla je vždycky blízkost i osamění. Skok do neznáma, které nemá dno.  Je podzim. Nežli se krutě zkrátí dny a noci zimomřivě vychladnou, přijměte toto tiché pozvání do šumícího silva rerum – lesa věcí. Když důvěrně známé místo promění se v inspiraci, přestane být klecí.

Radovan Lipus, HOST 2016

Graniczny most (nie)pamięci i kawiarnia pięciu języków. Wokół  cieszyńskiej sylwy Renaty Putzlacher
Katarzyna Szkaradnik


W nowym numerze czasopisma „Anthropos?” artykuł Katarzyny Szkaradnik o nowej książce Renaty Putzlacher, o wielokulturowości,  pograniczu, niezwykłej kawiarni, dzielnej Żydówce, „znakach”, które przekonują, że „podszewka świata” jednak istnieje, i odkrywaniu własnych korzeni – mniej nawet więzów krwi, a bardziej więzów ducha.

tekst

pozvánka

V kavárně Avion, která není
Brněnský křest v barokním sále Místodržitelského paláce

https://www.wherevent.com


Co mají společného těšínský a brněnský Avion?

Renata Putzlacher-Buchtová žije v Českém Těšíně a v Brně. Brněnský hotel Avion poznala v roce 1986, kdy sem přijela za svým budoucím mužem, který byl v Brně na vojně. O znovuzrození těšínské kavárny Avion ale musela léta bojovat – existovala už jen na starých fotografiích. A jak tedy souvisí těšínský Avion s brněnským? Nejenom prostřednictvím autorčina osudu a zájmu. „Majitelé kavárny, Wiesnerovi, museli jezdit do Brna pro celní povolení. V Brně určitě viděli všechny ty krásné funkcionalistické realizace, které je inspirovaly – hotel Avion i Pořískovu bílou a oblou stavbu naproti hlavnímu vlakovému nádraží.“ Architekt těšínského Avionu M. M. Scheer byl ostatně žákem Bohuslava Fuchse, u nějž v Brně studoval.

Renata Putzlacher-Buchtová vydala v roce 2013 svou knihu W kawiarni Avion, której nie ma. Nyní vyšla v českém překladu Michaela Alexy revidovaná verze knížky pod názvem V kavárně Avion, která není. 

celý článek         AUDIO verze

Kdo umí, učí. RUV 2010–2015
Renata Putzlacher-Buchtová: překlad Očitého svědka Jiřího Koláře


V pořadí šestá publikace, která v podtitulu nese zkratku RUV (Registr uměleckých výstupů), nepřináší tentokrát texty komentující a reflektující celý projekt hodnocení uměleckých činností, ale bohatou obrazovou dokumentaci nejlepších děl, která v uvedeném období vznikla na českých vysokých uměleckých školách v oblasti architektury, audiovizuálních umění, designu, hudby, literatury, scénických a výtvarných umění.

https://www.hostbrno.cz/kdo-umi-uci/

100. Jubileuszowy Krakowski Salon Poezji Anny Dymnej
Teatr Polski Bielsko-Biała, 28. 11.  2016


Po raz setny będziemy mieli przyjemość gościć wspaniałych artystów, tym razem w gościnnych murach Teatru Polskiego w Bielsku-Białej. Zaszczycą nas same znakomitości świata teatru poezji i piosenki: Anna Dymna, Marta Bizoń, Beata Paluch, Renata Putzlacher, Anita Jancia, Anna Guzik-Tylka, Jaromír Nohavica, Piotr Machalica, Krzysztof Orzechowski, Józef Baran.

foto: Jerzy Buchta                           info

Bystrzyckie popołudnie z Sienkiewiczem
12. 11.  2016, Dom PZKO, Bystrzyca n. O.


Renata Putzlacher-Buchtowa z Uniwersytetu Masaryka w Brnie wygłosiła prelekcję multimedialną zatytułowaną pt. „Sienkiewicz znany i nieznany”. Specjalistka dosłownie zasypała zebranych ciekawostkami na temat autora „W pustyni i w puszczy”.

Głos live              foto: Witold Kożdoń

Bez stereotypů. Češi a Poláci o sobě navzájem
4. 11. 2016, Čítárna a kavárna Avion


Tomáš Kočko - hudebník, písničkář, režisér a Bogusław Słupczyński - herec, divadelní režisér, pedagog budou hovořit o hudbě, divadle, tradicích, o Těšínském Slezsku a Moravě.

Setkání moderuje Renata Putzlacher.

info

Par Avion - Renata Putzlacher i Radovan Lipus
20. 10. 2016, Čítárna a kavárna Avion


Režisér Radovan Lipus v rozhovoru o dávném Těšíně na starých pohlednicích a knize V kavárně Avion, která není s její autorkou Renatou Putzlacher-Buchtovou. V rámci setkání budou uvedeny i nejlepší literární práce mladých autorů na téma Píšeme paměti.

info

Lucie Zakopalová o knize V kavárně Avion, která není
29. 9.  2016, Demokratický střed


Kavárna Avion není jen podnikem, který ve třicátých letech stál na břehu řeky Olše v Českém Těšíně, pak zmizel a opět se zrodil, ale symbolizuje také princip: dělejte v životě to, co toužíte dělat. Navzdory všem překážkám a kotrmelcům z toho budete mít dobrý pocit. A nejen vy. „Dnes se často říká, že snění má smysl, když do hry vstupují rozum a touha. Sen se začíná zhmotňovat, když je uvážen a hluboce, opakovaně po něm toužíme. Pak se může uskutečnit…,“ píše Renata Putzlacher-Buchtová.

Demokratický střed

Martin Reiner a Zbigniew Machej v Avionu
23. 9.  2016, Čítárna a kavárna Avion


Páteční večer byl jako stvořený k otevřené diskuzi o české a polské literatuře, bez stereotypů, na pozadí moderní doby. Tentokrát se v Avionu setkali básník, spisovatel a majitel nakladatelství Druhé město Martin Reiner a básník, překladatel a kulturní aktivista Zbigniew Machej. Diskuzi vedla Renata Putzlacher.

Reiner vzpomínal, jak v 60. letech česká a polská literatura byly silně spojené. Teprve třicet let později se hledáček uměleckého prostředí více soustředil na Západ a zájem o souseda opadl. – Jsem rád, že v poslední době začínáme opět jevit o sebe zájem – řekl Reiner.

http://cs.zwrot.cz/2016/09/literarni-avion   

Jiráskův Hronov, 3. 8. 2016
Renata Putzlacher: HRA-NIC-e / režie: Radovan Lipus


http://www.jiraskuvhronov.cz/clanek/6823-hlavni-program-2016

Alena Zemančíková: Prázdninová úvaha o kořenech

V případě HRA-NIC-e se podařilo vytvořit inscenaci pro naprosto všechny typy diváků, všeho je tam přesně s mírou, nic nepřetéká. Inscenace má ovšem jednu mimořádnou dramaturgickou kvalitu, která bohužel není na našich jevištích úplnou samozřejmostí: dějiny neideologizuje, ukazuje je jako dějiny obyvatel, nikoli režimů. K tomu, aby se dala vytvořit taková inscenace, jako je HRA-NIC-e, je třeba svobody v každém smyslu: svobody vyjádření, shromáždění, vyznání, tvorby. Svobody celé existence, která zajišťuje i vzájemnou důvěru, hravost a sdílenou radost.

http://denikreferendum.cz/clanek/23618-prazdninova-uvaha-o-korenech

Křest knihy HRA-NIC-e
1. 8.  2016, Klášter Broumov


Křest knihy o divadelní inscenaci HRA-NIC-e za přítomnosti autorky knihy Renaty Putzlacher, režiséra hry Radovana Lipuse a herců, v jejichž podání zazní pasáže z nové publikace, ale také scénky z divadelní inscenace a písně, které jsou nedílnou součástí hry. Renata Putzlacher přečte i úryvky ze své čerstvě vydané knihy "V kavárně Avion, která není", v níž se zmiňuje i o Broumově a HRA-NIC-i.

http://www.klasterbroumov.cz/cs/krest-knihy-hra-nic-e


Rozhovor s Renatou Putzlacher k vydání knihy HRA-NIC-e

http://www.klasterbroumov.cz/cs/rozhovor-s-renatou-putzlache-2

Legenda Ludvík Aškenazy
27. 5. 2016, Čítárna a kavárna Avion


Legenda Ludvík Aškenazy - literární událost v Českém Těšíně (kavárna Avion) a Cieszynie (Zamek) za účasti Jindřicha Manna, syna L. Aškenazyho. Moderátoři: Renata Putzlacher a Zbigniew Machej.     info a foto

Historia życia Ludvíka Aškenazy

Zapraszamy na rozwiązanie zagadki niezwykłej historii życia Ludvíka Aškenazy. Impreza rozpocznie się o godz. 16 w Sali konferencyjnej Zamku w Cieszynie, następnie od godz. 17 w Czytelni i kawiarni Avion w Czeskim Cieszynie. Gościem specjalnym będzie Jindřich Mann Aškenazy, syn pisarza.     info