"Mezi řádky"

DER TEMPEL DES RUHMES

Du glaubst zu schieben und du wirst geschoben. 
Myslíš, že někoho řídíš a přitom jsi sám řízen. 
J. W. Goethe 

Bettina von Arnim pomalu kráčí po schodech oné svatyně
s důstojností zarážející u ženy-dítěte Tajný rada
Goethe bezzubý v bačkorách a vlněné šále
gestem ruky se ji pokouší zastavit Je třeba být drzý
aby člověk takto bez skrupulí směřoval ke svatyni
jejíž podobu poprvé uzřel na oponě lipského divadla
Der Tempel des Ruhmes Tehdy měl devatenáct let
a už snil o oněch schodech Bettina ještě ne von
a ne Arnim se zastavuje Dole vidí postavu muže
o kterém snila už jako dítě Beztak mohl být
jejím otcem zvážila sentimentální příhodu matky Blut
ist ein ganz besonder Saft Ve Výmaru se mu tedy posadila
do klína a usnula Copak může být bezpečnější místo
pro ženu-dítě To byl první schůdek který ucítila
pod nohami když stanula na zemi A ten prsten na prstu
Ukáže ho někdy vnukům a oni ho triumfálně ponesou
staletími Také její dopisy padesát vyznání lásky
na něž autor Werthera nenašel vhodnou odpověď 
Až na jediné slovo allerliebste po onom večeru
v Teplicích když ucítila na svých ňadrech třesoucí se
ruce starce Ano das Ewig-Weibliche zieht uns hinan
Dva další schody A další když se na horizontu
objevil Beethoven Vskutku ošklivější ale mladší
o těch dvacet cenných let Bettina von Arnim spěšně
skicuje projekt pomníku proroka zapomínajíc na jeho
bačkory a šálu Pohovka starý Goethe s ohnivými vlasy
a půvabná Psyché u jeho nohou Nevyhnutelně
pár dalších schodů Bez ohledu na to že ji nazval
otravným ovádem Bez ohledu na všechno hra za to stála
Otřít se o jeho biografii setrvat ve stínu Lotty Lili Zulejky 
Odvěké přítelkyně von Stein Kristiany Vulpius 
růžolící manželky A konečně usmrkané Ulriky kterou olympan
poznal v Karlových Varech Mariánských Lázních kdo by počítal
ty jeho ozdravné pobyty Poslední schod Goethe's Briefwechsel
mit einem Kinde Klasický chlad jeho dopisů Tříleté retuše
Bettina von Arnim mistryně falzifikátu stojí před dveřmi
svatyně slávy Romantická žena-dítě krásná jako anděl
Lehounká


přeložil Libor Martinek