"Mezi řádky"
ŘÍM. VIA APPIA
Věštec náhle propuknul v pláč
na pusté pláni. Nemohl být daleko
od Vii Apii. Tam mne na přelomu věků
předtucha bičovala lepkavými prsty.
V takových městech je třeba rozmlouvat
se svým Bohem. Můj mi v té chvíli
nedal slyšet vlastní slovo.
Dříve by byl Řím věrným otiskem
krajinomalby mé duše. Hojné baroko,
kámen vedle kamene. Nyní
vše prostoupila tichá harmonie.
přeložil Jindřich Zogata
|