"Mezi řádky"

RUKOPISY NEHOŘÍ

Ptáš se, co bude ? Nevím. Pravděpodobně strčíš ten román 
do psacího stolu nebo do skříně a občas si zavzpomínáš. 
Ostatně neznáme svoji budoucnost.

z Bulgakovova dopisu jeho ženě Heleně Sergejevně 


Stojím pod oknem tvé pracovny 
jak Ivan Bezprizorný trpělivý Ješua
třu si studené ruce a srdce mi taje
zatímco tys ve svitu lampy v svitě knih
Pod tvým perem milý si právě v tomto okamžiku
pátý prokurátor Judeje myje ruce
temnoty kryjí město jež on nenávidí
a v domě na Sadové šílí ďáblové
A já in margine a za deskou knihy 
hned ti přinesu chleba a uvařím kávu
přihodím do ohně poleno přišiju knoflíky
prosté ale jak nezbytné úkony múzy
Vím tady na Arbatu je zbytečným anděl strážce
není z té pohádky ač bys ho věrně vymaloval
a přece tvůj román hovoří o andělech
těch padlých těch toužících po milosrdenství
Proto já bdím proto ty stvořitelským gestem
tvoříš mě dáváš rysy Markétky milostnice 
vědmy psa Heleny vždyť já jsem Helena
tajemný přítel milenka i žena
Mrznu tam pod oknem tvé pracovny
s děravou kabelkou a bez rukaviček
Moskva nespí v Kremlu je nová Valpuržina noc
Woland zajisté našel vhodnou společnost
Není škoda růží je mráz a beztak by zmrzly
požár hoří les a já plamenům beru 
další rukopis nové nevyplnění
ty mě hořce chlácholíš že jsem si ohřála ruce

Pokud jsem přišla na tento svět
proto abych byla s tebou a vždycky připravena
zachránit arcidíla z ohně nebytí
určitě stálo to za to milý stálo to za to


přeložila Vlasta Dvořáčková