"Małgorzata poszukuje Mistrza"

 

RĘKOPISY NIE PŁONĄ


Stoję pod oknem twojej pracowni
jak Iwan bezdomny cierpliwy Jeszua
rozcieram zimne dłonie i taje mi serce
gdy ty w poświacie lampy i w asyście ksiąg
Pod twoim piórem miły właśnie w tym momencie
piąty procurator Judei umywa ręce
ciemność okrywa znienawidzone przezeń miasto
i diabły szaleją w domu na Sadowej
A ja na marginesie i poza okładką
zaraz chleb ci przyniosę przygotuję kawę
dorzucę szczap do ognia przyszyję guziki
muzy proste zajęcia a jakże konieczne
Wiem tu na Arbacie anioł stróż jest zbędny
nie z tej bajki choć sportretowałbyś go wiernie
a przecież twoja powieść mówi o aniołach
które upadły które łakną miłosierdzia
Dlatego to ja czuwam ty mnie gestem stwórcy
kreujesz dajesz rysy Małgorzaty wiedźmy 
miłośnicy psa i Heleny bo przecież nią jestem
tajemnym przyjacielem kochanką i żoną
Marznę pod oknem twojej pracowni
z torbą dziurawą i bez rękawiczek
Moskwa nie śpi na Kremlu nowa noc Walpurgi
zapewne Woland znalazł właściwą kompanię
Nie szkoda róż bo mróz i tak by je pożarł
pożar płonie las a ja wyrywam płomieniom
kolejny rękopis nowe niespełnienie
ty mnie gorzko pocieszasz że ogrzałam ręce


Jeżeli przyszłam na ten ziemski padół
po to by być przy tobie zawsze być gotową
ocalać arcydzieła od ognia niebytu
zaprawdę warto było miły warto było



RUKOPISY NEHOŘÍ

"Ptáš se, co bude ? Nevím. Pravděpodobně
strčíš ten román do psacího stolu nebo 
do skříně a občas si zavzpomínáš. Ostatně 
neznáme svoji budoucnost."
z Bulgakovova dopisu jeho ženě Heleně Sergejevně 



Stojím pod oknem tvé pracovny 
jak Ivan Bezprizorný trpělivý Ješua
třu si studené ruce a srdce mi taje
zatímco tys ve svitu lampy v svitě knih
Pod tvým perem milý si právě v tomto okamžiku
pátý prokurátor Judeje myje ruce
temnoty kryjí město jež on nenávidí
a v domě na Sadové šílí ďáblové
A já in margine a za deskou knihy 
hned ti přinesu chleba a uvařím kávu
přihodím do ohně poleno přišiju knoflíky
prosté ale jak nezbytné úkony múzy
Vím tady na Arbatu je zbytečným anděl strážce
není z té pohádky ač bys ho věrně vymaloval
a přece tvůj román hovoří o andělech
těch padlých těch toužících po milosrdenství
Proto já bdím proto ty stvořitelským gestem
tvoříš mě dáváš rysy Markétky milostnice 
vědmy psa Heleny vždyť já jsem Helena
tajemný přítel milenka i žena
Mrznu tam pod oknem tvé pracovny
s děravou kabelkou a bez rukaviček
Moskva nespí v Kremlu je nová Valpuržina noc
Woland zajisté našel vhodnou společnost
Není škoda růží je mráz a beztak by zmrzly
požár hoří les a já plamenům beru 
další rukopis nové nevyplnění
ty mě hořce chlácholíš že jsem si ohřála ruce


Pokud jsem přišla na tento svět
proto abych byla s tebou a vždycky připravena
zachránit arcidíla z ohně nebytí
určitě stálo to za to milý stálo to za to


překlad : Vlasta Dvořáčková